Záchranný archeologický výzkum v Jenštějně
Na přelomu měsíce srpna a září jsme byli požádáni archeologickou společností Pueblo o. p. s. o personální výpomoc na menší záchranné akci v areálu Knihovny Akademie věd ČR v obci Jenštejn. Výsledky výzkumu nejsou v tuto dobu samozřejmě shrnuty, ale již nyní lze uvést několik zajímavých zjištění. Nejprve stručně ke vsi jako takové, dominantou Jenštejna je mohutná kamenná věž – bergfrit, pozůstatek vodního hradu ze 14. století, v témže století je i ves poprvé písemně doložena. Dnes parcely okolo hradu zaujímají sídlištní typ okrouhlice, který měl dle místní kroniky vzniknout v letech 1530-1570.
Výzkum probíhal na opačné straně intravilánu, než je situován hrad, v zadním traktu lichoběžníkové parcely. Skrývka na ploše cca 14×20 m však k našemu překvapení odhalila půdorysy několika polozemnic, na první pohled pravěkého stáří. Během krátké doby se však ukázalo, že pravěká keramika se zde objevuje nanejvýš v řádu jednotek kusů jako intruze objektů přibližně z 16. až 17. století.
Objekty zahloubené několik desítek centimetrů do spraše byly suterény novověkých usedlostí. Ty se navzájem často překrývaly a doplňovalo je několik zásobních jam. Poslední obyvatelé dle nalezené keramiky opustili toto místo pravděpodobně během třicetileté války, která dle obecní kroniky vesnici tvrdě postihla. Další zásahy do starších situací lze datovat až do přelomu 19. a 20. století. Nalezené suterény usedlostí nerespektují dnešní parcelaci vesnice, je tedy otázkou, jak je vlastně starý dnešní půdorys vesnice ve tvaru okrouhlice. Přesnější závěry přinese až kompletní vyhodnocené záchranného archeologického výzkumu.
Jan Skala
